Anglie I 30/9/2005

Ahoj všichni.

některým z vás jsem slíbila, že budu psát průběžně zprávy o tom, jaké to je přestěhovat se s rodinou s velkými dětmi do jiné země, a upřímně jsem si myslela, že každý týden napíšu jeden mail, zhruba jako Karel Kyncl pro BBC. Ale člověk míní a pánbůh mění. Takže jsem se k internetu dostala až teď, celou tu dobu jsme se snažili zařídit telefon, což není jen tak.

Je to takové kolečko, všichni chtějí doklad od toho druhého, aby vám mohli vystavit nějaké potvrzení nebo zprovoznit nějakou službu. Takže zaměstnavatel chce potvrzení o tom, že někde bydlíte, na což mu stačí třeba účet na telefon, kde se totiž vyskytuje vaše jméno ve spojení s adresou (žádné trvalé či přechodné bydliště tady nemají, až na registraci pro volby, k čemuž se možná dostanu později, prostě bydlíš tam, kam ti chodí účty). Na to, aby ti zřídili telefon, potřebuješ potvrzení o zaměstnání, bankovní účet a doklad o solventnosti z nějakých těch registrů plátců (TomášP asi ví líp, o čem mluvím). Banka chce potvrzení o zaměstnání, o bydlení a první nějakou platbu do týdne, přičemž z práce ti zaplatí samozřejmě až po měsíci. Ten, kdo ti chce pronajmout bydlení, chce potvrzení o zaměstnání a doklad o peněžní hotovosti, takže stačil bankovní výpis z Prahy. No zkrátka celý ten měsíc, neboť jsme sem s dětmi dorazili 28.8., Laku už tu 3 týdny chodil do práce a sháněl bydlení, se honíme za vlastním ocasem a vlastně až teď se nám podařilo se doběhnout, nebo je, jak je komu libo. Stačí se někde nabourat do systému a pak už se to nabaluje. Takže to šlo v pořadí: práce, dům, školy, účet a telefon, ty zdržovali nejvíc.

Chtělo se mi napsat prudili, ale to tady jaksi neznají, oni všechna ta potvrzení chtějí tak trochu neformálně, s laskavým úsměvem a snaží se vám opravdu pomoci, ale protože Laku nebyl v registru plátců, logicky, tak nám telefon zamítli. Posléze se na scéně objevil jakýsi Ind Meehta ze stejné telefonní společnosti, který tvrdil, že to do týdne zařídí. A zařídil, tentokrát to napsal na mě, že tu už jsem tři roky, registr plátců si asi vymyslel, no a do 4 dnů máme telefon i vše ostatní, tj. pevou linku na internet a kabelovou televizi, což se ale programově víceméně rovná tomu, co jsme chytali před tím na normální televizi, neboť se ty speciální a mýty opředené programy jako MTV, SkyMovies a různé ty non-stop-sporty prostě platí navíc. Takže tak, teď už bychom měli být ve spojení.

Pro rodinu a případné zájemce přikládám telefonní čísla: domů +442085803832, můj mobil +447707373526, Laku mobil +447849910316.

Pošta chodí každý den, i v sobotu, kolem půl desáté a je to tak, že pošťák vejde do zahrádky stále otevřenými vrátky a vhodí poštu do dveří na zem takovou tou prostrkovací schránečkou, jak jsem to znala jen z filmů. Takže dokud jsme neměli internet a děti po letech opět psaly normální dopisy rukou (z těch táborů už to poslední dobou stálo za houby, to radši zavolali z výletu nebo psali sms, dokud měli nabito), se při zvuku klapnuvší schránky běželo dolů a každý hledal ten svůj dopis od kamarádů z 'overseas ' nebo 'europe', to mě baví, jak se distancují. Většinou to ale bylo pro 'landlorda' neboli majitele domu, takže nefalšované zklamání. A pak ta radost, když jim opravdu něco přišlo, už jsme nějak úplně zapomněli, že se dá tak napjatě čekat na odpověď a spekulovat do nekonečna, jestli to dostal a jak dlouho to mohlo trvat tam a zpátky a proč nepíše. Spousta věcí, musím říct, se mi zdá, že tady má, jakkoliv je to takové obří veleměsto, takový původní lidský charakter. Taky tu nemají například zvonky, ale každé dveře mají ťukátko. Dveře vůbec jsou tu krásná věc, všechny jsou zdobené, barevné, s barevnými skly v oknech, mosazným kováním, klepáním a schránkou, prostě zdobné. Jako všechno - domy, zahrady, střechy, ploty, komíny, jako kdyby se tu zastavil čas před sto lety. A děsně rozlišují tudorovské domy, od viktoriánských a od těch z éry, nevím tedy zatím, kterou mají na mysli, ale hlavně že oni jo. Pravda je, že dole v City jsem viděla pěkně nehezké a obludné domy tak ze 70.let, odhaduji, ale to tady na 'venkově' nemáme.

Tady bydlíme v takovém městečku St.Margarets u většího městečka Richmond, která mají svá nefalšovaná a velmi funkční centříčka, a to větší je vlastně naše obvodní město, součást většího Londýna. Do opravdového centra to trvá, když nejsou výluky a jiné nedefinované 'serious delays', 45-50minut, na metro to máme totiž asi 10minut autobusem, do toho Richmondu. Naše ulice je frekventovaná, nicméně je plná klasických cihlovo-něco řadových domků s šestimetrovou předzahrádkou a nad námi vede letecká trasa na letiště Heathrow, takže dohromady tak dva celé dny v týdnu létá každou minutu a půl jedno letadlo. Je to krása, i když po ránu to člověka dokáže trochu rozladit. Ale takhle od pohledu Briti jsou s tím úplně v pohodě, nejeví ani nijaké ročilení z dopravy, ze zácpy, z ničeho, pořád se usmívají a jsou komunikativní a fakt vlídní. Třeba přístup v obchodě, kdy s vámi proberou i to odkud jste, jak bude zítra a na co to potřebujete, se s naším fakt nedá srovnat, máte pocit, ze jste potkali dobrého známého.

Kromě těch schránek je tu i další spousta drobností jinak, zpravidla věcí, o kterých jsem si myslela, že nemůžou být jinak. To, že tu chodí a jezdí obráceně, je asi všeobecně známo. Ale že klika u dveří, zásuvka, rozvěcení světel, splachování na záchodě, otvírání oken, kruhové objezdy atp. můžou být založeny na úplně jiném principu, mě překvapilo. Většinou to člověk akceptuje rychle, ale do auta jsem se ještě neodvážila vlézt, tedy jako za volant, no a po měsíci si stále ještě na záchodě místo spláchnutí zhasnu. Ale už to bude dobrý.

No, nebudu vás už dýl dneska unavovat, napíšu tedy za ten týden, třeba o tom jak jsem sháněla školy pro děti a nějaké další ad hoc dojmy. A Káča mi tady radí, že mám taky napsat, jak jsem sháněla cinnamon na apple pie. Je totiž doma, protože ve škole mají 'winter vomitting disease' resp. protože ona ji má, o čemž nám poslali asi šest stránek psaní, jak a co a proč. Vůbec škola a komunikace se školou stojí taky za zmínku.

Moje maily zůstaly stejné, to je tenhle jitkasm@atlas.cz a další mám na jitka_adeleke@hotmail.com. Budu se těšit na zprávy od vás a zatím se mějte moc hezky, my se taky máme :). Ahoj Jitka