Anglie III 13/10/2005

Ahoj potřetí z velkého Londýna,

tak tentokrát to snad bude česky, i když pro změnu to píšu na anglické klávesnici a světe div se, nemají tady nad číslicemi ta česká háčkovaná písmena, takže každé druhé mám špatně (takže jsem napsala, že ‘píšu řesky‘ a ve slově píšu se mi ještě přesmyklo š za č). Nikdy jsem nebyla písařka všema deseti a poslepu už vůbec ne, tak až nouze mě naučí housti.

Minule jsem skončila slaninkou a dnes začnu počasím a jídlo si nechám zas na konec, před obědem. Tak rozhodně Anglie nenaplnila moje vlhké představy, tedy so far. Celé září tu bylo krásně slunečno, místy až kolem 30 stupňů a pršelo vlastně asi jenom dvakrát. Co se mi tu líbí, je, že skoro pořád pofukuje vítr, ale proti očekávání prádlo moc rychle neschne, což svědčí o větší vlhkosti vzduchu. Subjektivně se mi tu vlhko však nezdá, na rozdíl od Japonska. Když už prší, tak ten déšť je jiný, kapky jsou menší a je jich nějak hodně, takže je člověk hned durch. A prší najednou a hned a intenzivně. V tom říjnu už přeci jen začíná podzim, takže je občas pod mrakem, teď už dva dny prší a rychle se stmívá. Předpovědi počasí jim tady velmi pěkně vycházejí, protože oni ty fronty vidí pěkně zřetelně nad Atlantikem a pak už jsou prostě tady nad Anglií, takže to mají na hodinu přesně, ani se to tu nemá totiž o co moc zastavit či zpomalit. Ani se nezabývají nějakými synoptickými mapami, prostě řeknou, bude takhle a ono tak je. Přestože je kolem 18 stupňů, stále ještě je vidět lidi v krátkých rukávech a kraťasech a, což mě drásá, dětičky jen s bosými nožkami a s krátkými rukávky v kočárku, prostě se jeví nějací otužilejší. Z tohohle pohledu mám trochu strach z prohlášení našeho domácího, že prý to je v zimě ‘nice warm house‘, tak uvidíme, co se z toho vyklube.

Jak už jsem psala, všechny ty domy, ulice a tak jsou velmi upravené, akorát mají trochu jiné pojetí zacházení s odpadem. Před dveřmi nebo už před vrátky mají takové černé plastové bedny, do kterých hází sklo a plechovky k recyklaci a hned vedle velký modrý igelitový pytel na bílý papír. Tohle se vyváží každý pátek, plasty tady zatím plošně nerecyklují, to mají rozjetý zkušební projekt ve vedlejším obvodě, jestli jim to lidi budou třídit. Velké kontejnery na odpad tu jsou jen zřídka a když už, tak jsou na bílé, zelené a hnědé sklo a občas na papír. Ve středu se vyváží domovní odpad, takže celý týden musíte shromažďovat odpad doma, protože popelnice tu v podstatě nemají, tedy můžete si ji koupit. Tenhle domovní odpad se dává na chodník v černých pytlích a když je toho moc, nosí to na silnici dozadu za dům, aby to nebylo trapné. Dále tu mají specielní pytle na kancelářský odpad, odpad z restaurací, na karton a každý má svůj vyvážecí den. Taky tu mají velké bílé pytle na organický odpad ze zahrádek, ty se dají koupit za libru v místní knihovně (vůbec knihovna je místo pro osvětu občanů, ale jestli se tam dá koupit i ta popelnice, to nevím) a jsou biologicky rozložitelné, takže to někde kompostují včetně těch pytlů, nám se pytle rozkládaly už po týdnu od jablek zevnitř. Odvoz je v pátek ráno :)

Když jsme dorazili, byla jsem překvapená, jak může všechno chutnat tak jinak. Teď už jsem si zvykla, ale pořád se marně snažím docílit chuti některých našich jídel. Na prodej potravin, alespoň tady v okolí má monopol Tesco, všude jsou Tesca větší či menší, viděla jsem jen párkrát nějakou jinou značku či dokonce něco jako místní malý krámek. Ale v tom Tescu mají úplně všechno, včetně nejrůznějších specialit pro místní etnické menšiny. Tedy koutek pro Čechy s českým chlebem, českými bramborovými knedlíky, českým eidamem a českým pivem tu nemají, moc nás tu, na rozdíl od Poláků, asi není. Takže hledám a zápasím. Třeba tu nemají jinou než hladkou mouku, což na noky či knedlíky není to pravé. Ale jinak mi tu věci moc chutnají, mléko, jogurty,šunka, marmelády, je to moc dobré, nakonec i ten jejich bílý čtvercový chleba, ale ty suroviny do pečení a vaření musím ještě vyzkoumat. Tedy až na maso, to se sice na pánvi chová jinak, ale jinak je velmi dobré a kdo má rád skopové, tak si tady přijde na své.

Dneska tedy nemáme skopové, ale pro sebe a pro Dejvíka jdu ohřát kuře ze včerejška, děti dojí zbytek, až dorazí hladové ze školy. Mějte se tam fajn a dobrou chuť i vám, Jitka