Anglie VI 16/11/2005

Ahoj vsichni,

tak jsem se minule spletla a je to tedy tentokrat uz poseste. Nakonec jsem zustala, jak vidite, u psani bez diakritiky, i kdyz jsem si post u nekterych spojeni vsimla, ze se daji vykladat dvema zpusoby, ale pro me to loveni hackovanych pismen na cislicich bylo tak namahave, ze jsem to zkratka opustila. Nicmene to neznamena, ze vy mi musite psat taky bez hacku a carek, ceske kodovani na pocitaci normalne je, takze ctu ceske maily cesky. Takze neni treba jiz napsane hacky mazat :)

Myslim, ze Londyn je prosluly mnozstvim kulturnich akci, obzvlaste pak on Saturday Nights, coz se da poznat napr. podle dopravy, ktera je od pulnoci do tri do rana stejne hlucna jako ve vsedni den mezi sestou a sedmou vecerni. Kazdy tyden tu vychazi, mimo jine prehledy, TimeOut, ktery myslim zkousi sve stesti i v Praze, s podtitulem 'listings bible' a opravdu je to bichle zvici 200stran plna programu, recenzi, rozhovoru a tez reklam z oblasti kultury. Je to tedy ponekud deprimujici, kdyz si clovek nemuze at uz casove ci financne, dovolit vic jak jednu kulturu za 14 dnu (jak rikal kolega Matousek navsteve kina s dcerou - kultura za 500), ale na druhou stranu tam zarucene najdete neco dle sveho gusta, kdykoliv se rozhodnete vyrazit. Zatim jsme se tady venovali vytvarnemu umeni, protoze preci jen ta divadla jsou nad nase (rozumej me a deti) komunikacni moznosti. K tomu jen dalsi odbocku, ve skolach tu hrozne prozivaji Shakespeara v originalnim zneni, takze Tonda pise ctvrtletni esej o zfilmovanem Romeovi a Julii a Kaca ma ted v listopadu predstaveni Kupce benatskeho. Prisel k tomu domu papirek, ze je predstaveni a blablabla a ze muzeme poslat dobrovolny prispevek 2.50L na vstupne. Takze jsem vcelku vecne usoudila, ze vzhledem k prinosu pro ni zadny prispevek neposlu. Mozna to bude hezke na pohled...

Takze zpet, byli jsme na vystave Fridy Kahlo, Edvarda Muncha a Autoportretu z vyberu Narodni galerie, ty prvni dve byly paradoxne taky hlavne o autoportretech jmenovanych umelcu. Zajimave je, ze deti maji vystavy zdarma, takze cela rodinna navsteva vyjde na to same jako u nas do Veletrzniho palace. Po vystati fronty prijdete k pokladne (v pripade Kahlo, o kterou byl velky zajem) a oni vam reknou, ze prodavaji listky na za hodinu a pul, protoze reguluji mnozstvi lidi v salech. Tak jsme se sli projit, o to nic. No a na Autoportretech od renesance do soucasnosti proste maji to, co clovek zna jen z knih: van Gogh, Gaugin, Dali, van Eyck, Rousseau, Warhol, proste na co si vzpomenete. A plnou obrovskou budovu dalsich portretu nebo jinych kralovskych sbirek, bohuzel ja vydrzim pri smyslech vnimat asi tak hodinu, takze jsme stale expozice odlozili. V zaveru kazde vystavy pak na vas ceka velky krasny lakavy shop, kde si muzete zakoupit prave shlednute obrazy na zastere do kuchyne, na tuzce, hrnku, tricku, blocku, magnetu na lednici, svici ci kabelce. To uz holt patri ke vsemu.

No a jednou jsme vyrazili s Laku do divadla, jak rikam, pochopila jsem asi tak desetinu. Byla to komedie, takze se jeste k tomu vyzivali v predvadeni skotskeho a irskeho prizvuku (to je clovek uplne vedle), nebo nemeckeho a australskeho prizvuku (to je mnohem lepsi nez anglicky) a kdyby bohate negestikulovali a lidi v sale se nesmali, tak jsem byla uplne ztracena. Takze na hodnotnou navstevu i pripadne s detmi si jeste pockame, nemluve o tom, ze to stoji 25L za jednoho. Ona vubec ta britska intonace je hrozne srandovni, nekdo by rekl az afektovana. Jak rikal Jankuv spoluzak: kdyz nam pousteli v hodinach anglictiny clanky ctene rodilymi Brity, tak jsme si vzdycky mysleli, ze si to nekdo blbe hraje na to, ze umi anglicky. Az tady jsem zjistila, ze oni tak opravdu mluvi a tak pochopit treba autenticke hlaseni ridice metra, ktery zasadne hlasi do mikrofonu nejakou nastalou potiz a jak ji mame vyresit ci obejit, je stale nad moje sily.

No a na zaver o vrzajicich hospodskych znamenich. Proste jsem tuhle sla kolem nasi nejblizsi hospody Ailsa Tavern a slysim takove to vrzani spatne namazane korouhve. Foukal vitr a tak cedulka s napisem Woodchuck Draft Cider se kymacela ve vetru a utesene skripala. Kdyz jsem poprve videla nekolik tehle 'venkovskych' hospod, prisly mi strasne kycovate. Vsechno na nich je vyrezavane, maji nabarvene okenice, ramy u oken a dveri, maji tmave tabulove dvere a okna, vepredu visi nekolik plechovych znameni a vsemu vevodi svetla cedule s velkym archaicky vyvedenym napisem. Dominuje cervena, cerna, zlata a belava. Vevnitr taky vypadaji velmi podobne, hruba drevena podlaha, bar s pipami, stoly, tanecni plocha a nizko povesene intimni osvetleni. Pak jsem se nad tim zamyslela a doslo mi, ze jsou to vsechno puvodne zajezdni hostince na cestach do Londyna. Odpovidaji tomu taky starodavna jmena jako Coach and Horses, Prince Edward's Tavern, White Lantern, Turk's Head, Havelock Tavern, Old Bell Tavern, White Horse, Market Place Tavern a podobne. Tedy u nas taky mame hospody U bileho konicka, vetsinou v okresnim meste na namesti, ale jejich vybaveni a podavana jidla mi nedovoli ani spetku romantiky, tady si ji diky vyrezavanym okenicim a chladivemu tocenemu mostu muzu dovolit.

Mejte se hezky a 'take care', Jitka